Egypt Marsa Shagra 2013 – den 6

Na poslední den plánovaného potápění, se chystáme opakovat výlet za želvami. Celou noc však pořádně fučí vítr a s ránem nepřestává. Zkušenější potápky zpochybňují konání akce. A taky, že ano. Při nakládání cajků přichází hlavní kápo a oznamuje, že u želv je viditelnost na nule a žádný krunýře tudíž nebudou.
Zamáčkneme slzu a míříme s Honhou do vody na domácím reefu. Zkusíme prošmejdit severní špičku zátoky. Nasedáme na zodiak a na zpět si to dokopeme po vlastních. Při ponoru se pokoušíme fotit rybky, kterých je všude plno, ale při pokusu o přiblížení se otáčí, nebo mizí. Typickým zástupcem těchto rybek je zmatená „Doris“ J. S rozpačitými výsledky se vracíme na břeh. Ponor parádní, ale rybky neposlouchají.
Ještě než rozeberu výstroj, přichází se pochlubit potáky ze včerejšího výletu. Prý viděli dva žraloky na severní části, asi 300 metrů od zátoky. Neváhám ani okamžik a s Vencou a ještě jedním potápěčem vyrážíme zkusit štěstí. Po žralocích ani památky, Venca aspoň fotí murénu. Krátce před ukončením ponoru zpozorujeme v dálce nezvyklý pohyb. Blíží se k nám krásná želva. Jako modelka pózuje objektivům. Málem zapomene na obsah lahví. Loučíme se s želvou a míříme k hladině přivolat zodiak.
Na břehu již čeká Honha natěšený na další ponor. Skočíme jen na oběd a po krátké chvilce odpočinku znovu do vody. Tentokrát pro pořádek jižní špičce zátoky. Plán stejný jako u prvního ponoru. Zodiak a břeh po svých. Opět se zaměřujeme na rybky jako u prvního ponoru a nyní se již vracíme s větší radostí.
Aby toho nebylo málo, potkáváme opět naše úspěšnější kolegy a již zdálky hlásí opětovné setkání se žraloky. No nenaštvalo by vás to? Netrvá dlouho a jdeme s Honhou zkusit žraločí štěstí znovu. Bohužel opět bez úspěchu a tentokrát ani se želvou. Přesto je ponor jako obyčejně krásný. Prostě letos se musíme spokojit se včerejším setkání.
Honha se tímto ponorem rozloučil s mořem, sklízí věci a chystá se vrátit zátěže. Já jdu ještě zjistit, zda Venca nemá v plánu nočňák. Ten nadšeně přikyvuje, jen ho prosím o chvíli času. Po sedmé hodině večerní, se jdu s mořem rozloučit i já. V první polovině ponoru je moře takřka bez života. Všichni, ti krasavci z minulých večerních ponorů, někam zmizly. Pomalu to otáčíme. Během chvíle se nestačíme svolávat k zajímavým objevům. Potkáváme mládě krokodýlí ryby, velikého rejnoka, sepie, nádhernou murénu a něco co připomíná rozzuřenou žvýkačku, nebo chobotničky z druhého patra J prostě španělská tanečnice. Poslední můj Egyptský ponor jak má být.
Zítra nás čeká jen „suchý den“ a pokud vše klapne jak má, vydáme se za krabičkami mezi duny.